Komu se zdála zima 2010-2011 drsná:-)
Zima 1929: zmrzlí cikáni a sibiřský mráz 41 stupňů
Firma
Ludvíka Rundta z Frýdku lehla popelem jen proto, že frýdeckým hasičům zamrzla voda v hadicích. Nebylo divu, v den požáru klesla teplota na minus 41 stupňů pod bod mrazu. „V uplynulém týdnu jsme zažili sibiřské zimy," komentoval situaci týdeník Frýdecko-Místecký kraj v sobotu 16. února 1929.
Frýdečtí novináři v tu chvíli nemohli tušit, že zima z roku 1929 bude klimatology skutečně vyhlášena za největší zimu dvacátého století. Od silvestra 1928 až po 8. březen 1929 nikde v zemi nepřeskočila rtuť v teploměru pověstnou nulu. Dokonce ani v pravé poledne. Zamrzly frýdecká Ostravice, Vltava v Praze, Dunaj, Rýn i Baltské moře.
Zmrzlé dítě v kočárku
„Vše vázne, doprava i práce. Fronty na uhlí u nádraží připomínají válku. Instalatéři nestačí rozmrazovat potrubí a železniční doprava je ochromena," uvedl Moravskoslezský deník v čase čtyřicetistupňových mrazů. Největší mrazy uhodily kolem desátého února. „V noci na dnešek zmrzl na stráži vojín 152. pluku v Olomouci a v Opavě zmrzlo dítě v kočárku," napsal tentýž deník v pondělí 11. února. Státní meteorologický ústav naměřil ono pondělí ráno v Českých Budějovicích teplotu
Třetina strojvůdců v těžkých mrazech ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali na trati, omrzaly uši, nosy a ruce. „Železničáři plakali od bolesti jako děti. Draze zaplatili povinnost. Železniční zaměstnanec Jan Vácha vydal se opravit prasklou kolej v pátek 16. února, nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji."
v Německém Brodě -36, ve Slezsku
„Cholupické děti nemohly do školy, protože jim cesta zapadala. Cestování bylo skoro nemožné. Byly obrovské závěje sněhu, kola vozů přimrzávala. Mnoho lidí roznemohlo se na chřipku a mnoho lidí pomrzlo. Na hřbitovech v Praze byly márnice přeplněny a nestačilo se pohřbívati," zapsal školní kronikář z Písnice. Cholupické děti by v písnické škole stejně krutě mrzly. Ráno bylo ve třídách 4 až 5 stupňů a po poledni se třídu podařilo vytopit maximálně na 13 stupňů. Teprve po čtyřicetidenním zimním strádání se děti dočkaly sněhových prázdnin. „Poněvadž mrazy stále potrvaly, nařídilo ministerstvo školství a národní osvěty zavření všech škol v našem státě od 12. do konce února," uvádí se v kronice obce Kratochvilka na Brněnsku.
Každodenní novinové zpravodajství z ledna a únoru roku 1929 bylo opřeno o počty zmrzlých lidí, vysoké zvěře, zajíců a ptactva. "Dnes ráno bylo v Praze ve vnitřním městě opět
Ve mlýně minus 42,2
Může po osmdesáti letech od zimy století padnout nový rekord? "Leden roku 2009 začal velmi studeným suchým inverzním počasím, letošní zima bude určitě patřit k těm chladnějším," diplomaticky odhaduje Miloslava Starostová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Českých Budějovicích. Právě u Českých Budějovic ve Stecherově mlýně v obci Litvínovice padl v roce 1929 dosud nepřekonaný mrazový rekord v českých zemích; stanice Státního hydrometeorologického ústavu tady 11. února 1929 naměřila minus
Po nadprůměrně teplém prosinci 1928 uhodily na přelomu Silvestra a Nového roku 1929 silné mrazy, celé Československo zároveň pokryla vysoká sněhová čepice a sibiřská zima se udržela nepřetržitě až do března. Po více než dva měsíce nevystoupila teplota na žádném z teploměrů v síti tehdejšího Státního meteorologického ústavu ani jedenkrát nad bod mrazu.
"Těžko odhadovat, ale zimu z roku 1929 není snadné překonat. Mimo jiné nám k tomu schází tehdejší všudypřítomné sněhové závěje," srovnává budějovická klimatoložka. Mocné vrstvy sněhu totiž udržují mrazivé teploty vzduchu, i když se krátkodobě oteplí. "Sníh teď citelně schází, minulou neděli teploty krátce vyšplhaly i nad nulu, což se před osmdesáti lety nestalo
Vlaky nabíraly mnohahodinová zpoždění a železničáři s omrzlinami rukou prý plakali bolestí. Do 10. února 1929 se ale s krajním vypětím dařilo dopravu na železnici držet v provozu, pak následoval kolaps. "Následkem mrazu praskaly kolejnice. Uvolňování tratí ale bylo neobyčejně svízelné, mráz dosáhl na místě -28 stupňů, takže ani zapálení velké hranice mnoho nepomáhalo," popsal Moravskoslezský deník vykolejení rychlíku 72 mezi Brnem a Přerovem právě v neděli 10. února. Na pomoc proti přírodě byla povolána armáda.
Situaci komplikovala i výměna na postu předsedy vlády, když nemocného Antonína Švehlu v půli února vystřídal František Udržal. Mrazem ochromené zemi neměl co slibovat, takže programové prohlášení nové vlády postavil na společném boji všech obyvatel Československa se "zlobohem bílé smrti".
A ochromena byla i činnost policie, jak napsal Moravskoslezský deník: "Frýdeckému strážmistru Bučkovi, který měl noční službu, zmrzl pendrek tak, že se mu rozskočil ve dví, když s ním přišel do tepla."